Menu 

Všechny příspěvky v Tiskové zprávy

TZ – Praktický manuál pro vzdělávání dětí s postižením v běžné třídě připravili akademici z UP Olomouc

katalogy

Olomouc (1. 9. 2014) – Změny ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) přináší novela školského zákona, kterou schválila 27. srpna Vláda ČR. Novela zrušila „třídění“ postižení a zavedla nový systém podpůrných opatření. Na legislativní záměr navazuje příprava praktického manuálu pro učitele – Katalogu podpůrných opatření. Pro ministerstvo školství jej zpracovávají odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Člověkem v tísni, Asociací pracovníků speciálně pedagogických center a Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání. Katalog vznikl díky projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR.

„Novela zákona přináší změnu pohledu na vzdělávání handicapovaných žáků. Od dosavadního způsobu dělení do kategorií zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění a sociální znevýhodnění, k novému systému podpůrných opatření. Tento způsob podpory umožní rychleji a efektivněji reagovat na potřeby dětí se SVP,“ zdůraznil doc. Jan Michalík, hlavní řešitel projektu.

Katalog nabízí 500 listů pro práci s žáky

Týmy tvořené 125 odborníky ze škol, univerzit, poradenských pracovišť a nevládních organizací vypracovaly Katalog podpůrných opatření pro šest „základních“ zdravotních postižení a znevýhodnění: mentální, tělesné, zrakové, sluchové, narušení komunikační schopnosti a poruchy autistického spektra a pro žáky se sociálním znevýhodněním. Materiál nabízí více než  500 karet podpůrných opatření pro přímou práci se žáky. Každá karta je rozpracována podle míry znevýhodnění žáka – do zákonem stanovených pěti stupňů podpory.

„Do rukou učitelů se dostává ucelený manuál rad a návodů, který mohou využít při své práci. Katalog nabízí pedagogům konkrétní návody pro vzdělávání žáků s potřebou podpůrných opatření,“ přiblížila dr. Pavlína Baslerová.

Chceme zpětnou vazbu od učitelů

Autoři počítají s tištěnou i elektronickou verzí katalogu. Pracovníci projektu s ním během srpna seznámili pedagogy ze 140 škol v České republice – jde o školy všech stupňů, včetně škol speciálních a praktických, ve všech regionech ČR. Tyto školy budou materiál od 1. září do 31. prosince pilotně ověřovat.

Počítáme s rozsáhlým ověřováním a připomínkováním předloženého návrhu. Na základě získaných připomínek budou dílčí části Katalogu počátkem roku 2015 upraveny tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám školského terénu. Finální verze bude předána MŠMT v červnu 2015,“ dodal Michalík.

Pedagogická veřejnost, odborníci, rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mohou do konce prosince komentovat jednotlivá podpůrná opatření na http://vystupy.inkluze.upol.cz, kde jsou připraveny pracovní verze všech částí katalogu.

Podporu získají také školy

Nový systém zlepší vzdělávání žáků dnes klasifikovaných jako žáci se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. „Systém umožní školám získat podporu, včetně tolik potřebných financí, aniž by bylo nutné tyto žáky nálepkovat jako sociálně znevýhodněné. S vyšší podporou ze strany škol se výrazně zvýší i jejich vzdělávací šance do budoucna,“ uvedl Tomáš Habart z Člověka v tísni, partnerské organizace garantující oblast sociálního znevýhodnění.

Příklady použití podpůrných opatření

Jana z páté třídy s diagnózou dětské mozkové obrny s poruchami pozornosti, která při práci často využívala PC (k práci s podporou výukových programů), s ním nemohla optimálně pracovat v zaplněné třídě v lavici mezi dětmi. Rušila je a ony rušily ji. V oddělené části třídy jí třídní učitelka vytvořila další pracovní místo, které je možné oddělit paravánem, kam dívka odchází pracovat na PC. V současné době má třída klid na výuku a dívka se může dostatečně soustředit na školní práci, která se tím výrazně zefektivnila.

Sahrab, afgánský chlapec, nastoupil do šesté třídy základní školy. V češtině rozuměl jednoduchým informacím, dokázal vyjádřit základní potřeby. Škola zahájila intenzivní spolupráci s rodinou, aby porozuměla potřebám chlapce i jeho kulturnímu zázemí. Společně si dohodli pravidla předávání informací. Pedagogové sestavili individuální vzdělávací plán. Vyšli vstříc i samostudiem v situaci, kdy pro něj nebylo akceptovatelné, aby probíral témata ze sexuální výchovy v jedné třídě s dívkami. Chlapec se rychle adaptoval na podmínky školní výuky. Nyní studuje na běžné střední škole.

Kontaktní osoby za ověřování Katalogu PO na školách:

  • PaedDr. Pavlína Baslerová, manažerka pro oblast podpůrných opatření, UPOL, tel. 734 144 822
  • Mgr. Jindřich Monček, manažer pro oblast podpůrných opatření, ČvT, tel. 778 402 765

Kontaktní osoby za projekt:

  • doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D., hlavní řešitel projektu, UPOL, tel. 777 809 040
  • Mgr. Tomáš Habart, manažer projektu partnera, ČvT, tel 739 320 763

Stanovisko k novele školského zákona

stanovisko_mini

Olomouc (30. 5. 2014) - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje novelu školského zákona. Podstatnou část novely tvoří úprava vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími (dále jen SVP) potřebami (§§ 16 a násl.). Konkrétně jde o nové vymezení pojmu „podpůrné opatření“ (dále PO) jako možnosti zlepšení přístupu ke vzdělávání žáků, kteří díky svým zdravotním problémům nebo sociálnímu statusu nemohou bez pomoci v běžné škole prospívat.

Projekt „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání “ připravuje od loňského roku sérii výstupů určených školám, pedagogům a žákům se SVP. Proto vydává řešitelský tým projektu stanovisko k navrhované novele. Stanovisko je určeno odborníkům působícím ve školách, rodičům dětí se SVP i pracovníkům médií.

Speciální vzdělávací potřeby a podpůrná opatření

Kdo jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami? Dosavadní znění zákona dělí žáky se SVP

  • na zdravotně postižené,
  • zdravotně znevýhodněné
  • a sociálně znevýhodněné.

Tyto pojmy v jejich legislativní i obsahové podobě se do značné míry vyčerpaly. Odpovídaly poznání a praxi devadesátých let minulého století. Zejména k posledním dvěma uvedeným skupinám je legislativa nespravedlivá a nezaručuje rovné podmínky ve vzdělávání.  Ve skupině žáků se „zdravotním postižením“ neumí rozlišit „hloubku“ postižení – pro účely vzdělávání nebo lépe „míru potřeby speciálně pedagogické podpory“. Kromě nespravedlivého pojímání finančních podpory vyvolává velmi často i neefektivní vynakládání veřejných prostředků na podporu vzdělávání této skupiny žáků.

V současnosti platí:

  1. Na žáka se zdravotním postižením škola dostává vyšší finanční prostředky – normativ (bohužel se v každém kraji liší), ale přesto víceméně zajišťuje pokrytí nákladů spojených s přizpůsobením podmínek pro vzdělávání tohoto žáka. Poskytovaná částka je však neměnná po celé období vzdělávání tohoto žáka – bez ohledu na jeho skutečnou potřebu podpory (např. se vzděláváním žáka nevidomého jsou spojeny jiné finanční nároky při nástupu do ZŠ a v maturitním ročníku gymnázia).
  2. Na žáka se sociálním znevýhodněním zvýšený finanční normativ školy nedostávají, ale jeho vzdělávání lze v některých případech „dofinancovávat“ díky prostředkům, které v rámci rozvojových programů rozděluje přímo MŠMT (např. na náklady spojené s financování asistenta pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním).
  3.  Na žáka se zdravotním znevýhodněním žádné finanční prostředky škola nedostává přesto, že jeho vzdělávací potřeby mohou být v některých případech finančně náročnější než u žáků se zdravotním postižením. Např. žák se vzácným onemocněním potřebuje často podporu asistenta pedagoga, uzpůsobení učebních plánů, nákladné pomůcky. Naproti tomu žák s postižením dolních končetin (byť upoutám na vozík – dnes klasifikován jako žák s těžkým tělesným postižením, proto s poměrně masivní podporou finančních prostředků do vzdělávání) potřebuje zajistit vjezd do školy, na WC a překonání architektonických bariér (to musí zajistit zřizovatel školy z provozních prostředků), ale jeho samotné vzdělávání už nemusí být tak finančně nákladné.
  4.  Od roku 2009 jsme svědky situace, kdy stovky žáků dříve směřujících do tzv. zvláštních škol končí v běžných základních školách. Důvodem je, že tito žáci nemají takový úbytek rozumových schopností, pro něž by mohli být označováni za žáky se „zdravotním postižením“. Tito žáci jsou dnes vzděláváni v běžných ZŠ. Stávající pojetí SVP školám ale neumožňuje, aby na ně dostaly finanční podporu.

Podpůrná opatření podle novely školského zákona

 Systém podpůrných opatření tak, jak o něm hovoří §16, představuje pro všechny výše uvedené skupiny žáků velkou šanci na rovné (nebo alespoň rovnější) podmínky ve vzdělávání. Systém opouští horizontální dělení na základě medicínských nebo psychologických diagnóz a hodnotí zejména dopady postižení či znevýhodnění do vzdělávání.

Dle závažnosti těchto dopadů navrhuje 5 stupňů podpory. Druhý až pátý stupeň je pak provázen zvýšeným normativním financováním. Stanovení stupně PO zůstává v kompetenci školských poradenských zařízení. Tak jako nyní stanovení druhu speciálních vzdělávacích potřeb.

Novela zákona předpokládá vypracování závazného mechanismu financování příslušného stupně PO.

Konkrétním obsahem podpůrných opatření v pěti stupních podpory, vždy s ohledem na příčinu školního selhávání se zabývá „Katalog podpůrných opatření“, který aktuálně zpracovává téměř stovka odborníků z poradenského i akademického prostředí v rámci našeho projektu.

 

Katalog podpůrných opatření – jako produkt projektu SPIV

Vytvářený Katalog dělíme na část obecnou (procedurální a procesní) a sedm dílčích částí, které mají ambici stát se konkrétním pomocníkem ve vzdělávání těchto žáků jak učitelům, kteří tyto žáky každodenně vzdělávají, tak např. začínajícím poradenským pracovníkům. Konečným příjemcem PO je samozřejmě jednotlivý žák či žákyně.

Dílčí části Katalogu podpůrných opatření zpracováváme pro:

  • žáky s mentálním postižením a pro žáky s oslabením kognitivních (poznávacích) funkcí
  • žáky s tělesným postižením a závažným onemocněním
  • žáky se zrakovým postižením a s oslabením zrakového vnímání
  • žáky se sluchovým postižením a s oslabením sluchového vnímání
  • žáky s narušenou komunikační schopností
  • žáky s poruchou autistického spektra a s pro žáky s vybraným duševním onemocněním
  • žáky se sociálním znevýhodněním

Všechny „dílčí katalogy“ budou mít obdobnou strukturu, aby se v nich pedagogové snadno orientovali. Za důležité považujeme i vytvoření srovnatelných podmínek pro aplikaci jednotlivých podpůrných opatření pro žáky s různými příčinami potřeb podpůrného opatření.

Podpůrná opatření jsou dělena do deseti oblastí:

  1. Organizace výuky (např. úprava zasedacího pořádku, snížení počtu žáků…)
  2. Modifikace výukových metod a forem práce (např. pravidelná kontrola pochopení osvojovaného učiva…)
  3. Intervence (např. nácvik orientace v čase, rozvoj jazykových kompetencí…)
  4. Pomůcky (např. audioknihy…)
  5. Úpravy obsahu vzdělávání (např. rozložení učiva, obohacování učiva…)
  6. Hodnocení (např. rozšířené formy hodnocení…)
  7. Příprava na výuku (např. příprava na vyučování poskytovaná školou…)
  8. Podpora sociální a zdravotní (např. odlišné stravování, reedukační a socializační pobyty…)
  9. Práce s třídním kolektivem (např. podpora žáků při formování žákovské skupiny…)
  10. Úprava prostředí (např. stavební úpravy…)

Samostatnou oblast přestavuje popis pracovních pozic (např. asistent pedagoga, sociální pedagog, druhý pedagogický pracovník, tlumočník znakového jazyka ad.) a organizačních nástrojů např. individuální vzdělávací plán, případová konference ad.), které umožňují samotná podpůrná opatření realizovat v praxi.

V současné době vrcholí autorské práce (zapracování odborných připomínek na samotné tvorbě nezainteresovaných poradenských pracovníků) tak, aby v průběhu června text dostali odborní recenzenti. V průběhu letních měsíců texty jednotlivých částí katalogu převedeme do elektronické interaktivní podoby.

Recenzovaný materiál od září 2014 nabídneme k veřejnému připomínkování nejen na stránkách projektu, ale zejména ve 140-ti školách (mateřských, základních, středních, tzv. běžných i speciálních) v České republice, které do konce prosince ověří jeho funkčnost a srozumitelnost v praxi vzdělávání žáků s potřebou podpůrných opatření.

Po vyhodnocení recenzí a ověřování na jaře 2015 a po zapracování všech relevantních připomínek Katalog vytiskneme a rozšíříme v tištěné i elektronické podobě do českých škol.

Shrnutí

Projekt „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“ podporuje přijetí novely školského zákona (§§16 a násl.), protože se jedná o správnou odpověď na dosavadní stupeň odborného poznání příčin i důsledků znevýhodnění.

Návrh představuje šanci na zlepšení rovných příležitostí ve vzdělávání všech dětí, žáků a studentů s potřebou podpůrných opatření.  Bez ohledu na to, do které kategorie dané současným školským zákonem jsou dnes zařazeni a nehledě na druh nebo typ školy, v němž jsou žáci vzděláváni.

TZ – Podpůrná opatření jako pomocník pro pedagogy v běžných školách

TZ_PO_novela_mini

Olomouc (27. 5. 2014) – Jako stigma, nálepku či hanlivý termín, který ponižuje děti i jejich rodiče. Tak vnímá část pedagogické veřejnosti pojem žák se sociálním znevýhodněním. Nespravedlivá je současná legislativa také ke školákům označovaným jako žáci se zdravotním znevýhodněním. Odborníci proto teď hledají způsob, jak tyto děti nazývat citlivěji a také jak jim zajistit rovné podmínky ve vzdělávání. Nadějí je připravovaná novela školského zákona, kterou připravuje ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Do školské terminologie zavádí pojem podpůrná opatření.

„Žáci s postižením a znevýhodněním jsou podle dnešního znění zákona považováni za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Tento pojem se ale do značné míry vyčerpal. Odpovídal poznání a praxi v 90. letech minulého století,“ uvedl Jan Michalík, který je hlavním řešitelem projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. Právě tento projekt chce do školského systému vnést lepší příležitosti ve vzdělávání dětí, žáků a studentů, kteří potřebují speciální podporu. Tou je například asistent pedagoga, individuální vzdělávací plán, doučování nebo speciální pomůcka.

Problém dnešní školské praxe je v tom, že na žáky se sociálním a zdravotním znevýhodněním školy nedostávají žádné státní příspěvky. Vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí lze v některých případech „dotovat“ díky finančním prostředkům, které v rámci rozvojových programů rozděluje přímo ministerstvo školství. „Za žákem se zdravotním znevýhodněním ale žádné finanční prostředky nejdou, přestože jeho vzdělávací potřeby mohou být v některých případech finančně náročnější než u žáků se zdravotním postižením,“ upozornil Jan Michalík.

Nejen kvůli financím, ale i z morálního hlediska je především pojem sociálně znevýhodněný žák nepřijatelný pro řadu lidí z terénu. Tedy učitele, ředitele škol nebo pracovníky neziskových organizací, které se například sociálně slabším rodinám snaží pomáhat. „Dítě vnímá velmi negativně, když je označované jako sociálně znevýhodněné. Ve společnosti totiž převládá názor, že si lidi za svou situaci mohou vlastně sami,“ řekla Petra Klingerová, která je manažerkou Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni.

Systém podpůrných opatření, který přináší návrh novely §16 školského zákona, je pro všechny znevýhodněné žáky velkou šancí na rovné (nebo alespoň rovnější) podmínky ve vzdělávání. Opouští totiž dělení na základě medicínských nebo psychologických diagnóz a hodnotí zejména dopady postižení či znevýhodnění do vzdělávání. Pomoc, která bude dětem s potřebou podpůrných opatření určená, se bude nově dělit do pěti stupňů.

Právě projekt Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR, který je financován Evropským sociálním fondem, má za úkol definovat obsah jednotlivých stupňů v takzvaném Katalogu podpůrných opatření. Ten bude k dispozici na začátku podzimu roku 2014. Autorský tým jej poté bude ověřovat ve 140 školách v celé republice a výsledky ověřování zapracuje do textu. Na jaře 2015 dostane Katalog k dispozici ministerstvo školství.

Více informací o postupu prací je na webových stránkách projektu www. inkluze.upol.cz. Celé prohlášení k navrhované novele školského zákona je k dispozici na právě na stránkách projektu.

Kontaktní osoby:

  • doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D., hlavní řešitel projektu, tel. 777 809 040
  • PaedDr. Pavlína Baslerová, manažerka projektu pro oblast podpůrných opatření, tel. 734 144 822
  • Mgr. Tomáš Habart, manažer projektu pro oblast sociálního znevýhodnění, tel 739 320 763

 

 

TZ – Počet znevýhodněných dětí v běžných školách stoupá, nový projekt podpořený z ESF usnadní jejich výuku

TZ 1_Page_1

Olomouc (27. 8. 2013) - Počet znevýhodněných dětí v běžných školách v posledních letech rychle narůstá a učitelé
jsou často postaveni před nesnadný úkol: Jak dětem vysvětlit, že spolužák je na vozíčku,
jaké vhodné pomůcky pro výuku zvolit nebo jak předcházet konfliktům ve třídách?
Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Člověkem v tísni přichází s projektem,
který usnadní práci pedagogům i jejich asistentům a zároveň tak pomůže znevýhodněným
školákům na cestě k vysněnému vzdělání.
»Inkluzívnímu vzdělávání – se na naší škole věnujeme již několik let. Samozřejmostí je
individuální přístup a podpora každého žáka podle jeho reálných schopností a jeho odlišnosti
od průměru,« vysvětluje ředitel Vladimír Foist ze ZŠ Poběžovice, kde tělesně postižené či
sociálně slabé úspěšně vzdělávají spolu s běžnými žáky již několik let. »Pro naše potřeby
přivítáme vytvoření funkčního systému dalšího vzdělávání učitelů v této oblasti a možná ještě
více i komplexní návrh řešící postavení asistentů pedagoga«, doplnil Foist.
Počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných školách každým rokem
přibývá a zvyšuje se i počet škol, které takové žáky přijímají. Podle Statistické ročenky
školství se jen za posledních pět let počet žáků se SVP v běžných školách zvýšil téměř
o pět tisíc. Počet běžných škol, které žáky se SVP přijaly, se pak ve stejném období zvýšil
o 132 škol.
Během dvou let trvání projektu odborníci vytvoří katalogy podpůrných opatření
(tzn. soubor nástrojů a metod používaných ve vzdělávání pro konkrétní situace a obtíže
znevýhodněných dětí), které pak otestují na vybraných školách. »Chceme poskytnout
učitelům nástroj, podle kterého snadno zjistí, na co má dítě znevýhodněné nebo s postižením
nárok – kompenzační pomůcky, pracovní prostředí, uzpůsobené metody práce atd. Katalogy
zpřehlední systém vzdělávání žáků s SVP a tím sníží obavy škol ze zařazení těchto žáků do

běžných tříd bez ohledu na jejich postižení či znevýhodnění,« představuje cíle projektu
hlavní řešitel Jan Michalík z Univerzity Palackého v Olomouci. Výstupem budou podle
něj i návrhy určené Ministerstvu školství a dalším orgánům veřejné správy.
»Naším cílem je nerozřazovat děti do předem určených kategorií, ale nabídnout pedagogům
konkrétní pomoc, které mohou využít, aby u každého dítěte dosáhli jeho osobního maxima,«
vysvětluje Tomáš Habart ze společnosti Člověk v tísni.
Tento cíl pomáhají školám naplňovat také asistenti pedagoga. Ve školách dnes působí
téměř pět tisíc asistentů. Stále není ujednocena metodika jejich práce a ve třídách pracují
nejednotným způsobem. »Měl by se změnit systém zřizování a placení pozic asistenta
pedagoga včetně legislativních úprav. V projektu plánujeme ve dvou českých a dvou
moravských krajích ověřit síť metodického vedení asistentů. Zkušenosti z praxe promítneme
do nových standardů práce, které také v projektu vzniknou« vysvětlil Jan Michalík.
V projektu vytvoříme nový obsah vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga
a podrobná kurikula 42 vzdělávacích kurzů, které absolvuje více než tři tisíce
pedagogických pracovníků. Uskuteční se dvě celostátní konference a více než 50 odborných
workshopů pro více než 700 pedagogických a poradenských pracovníků, zástupců
ministerstev, asociací pedagogů, krajů či pedagogických fakult. Všech akcí se budou moci
účastnit zákonní zástupci dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením či sociálním
a zdravotním znevýhodněním.
Projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Více na www.inkluze.upol.cz.